SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zkuste si přečíst toto vlákno: http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=266

Názvy plynů nejsou důležité, protože stejný plyn se u různých výrobců jmenuje jejich obchodním názvem a nemá žádný vztah k chemickému složení. Jako ochranný plyn se při svařování nerezů doporučuje pro TIG čistý argon, pro  ruční i strojní svařování MIG podle typu základního a přídavného materiálu Ar s 1 nebo 2 % O2.
Argon se 2% H (případně ještě s 1% CO2) byl údajně vyvinutý pro zlepšení vzhledu MIG svárů, ale jen na austenitických materiálech. Použití na feritických nerezech nebo na obyčejných ocelích je kvůli obsahu vodíku nemožné, sváry působením vodíku degradují - zjednodušeně - podléhají vodíkové křehkosti.

Weld napsal(a):

Díky vlákno jsem si přečetl. Ještě bych se zeptal konkrétně mohl bych použít do svařečky MIG/MAG plyn zn. Hydrostar od SIAD? 98 Argon, 2 vodík ? Mohl bych to vyzkoušet ale nemám drát a než začnu investovat tak mě zajímají vaše názory a zk. Mám Alfa in 180 a 320.

Docela mne zaujalo toto téma, neboť jsem ohledně tohoto nedávno dostal e-mail z MIT (Material Institute of Technology). Protože mám chvilku času, přeložil jsem to z angl. originálu:

Résumé / Abstract
The paper treats the effect of hydrogen in argon as a shielding gas in arc welding of austenitic stainless steel. The studies were carried out in TIG (Tungsten Inert Gas) welding with a non-consumable electrode and MIG (Metal Inert Gas) welding with a consumable electrode, in both cases with different volume additions of hydrogen to the argon shielding gas, i.e., 0.5, 1.0, 5.0, 10 and 20%. The studies showed that hydrogen addition to argon changes the static characteristic of the welding arc. The hydrogen addition to argon increases arc power and, consequently, the quantity of the material melted. In TIG welding a 10% addition of hydrogen to argon increases the quantity of the parent metal melted by four times. The hydrogen addition increases thermal and melting efficiencies of the welding arc too. The process stability in TIG welding in the mixture of hydrogen and argon is very good. Also in MIG welding, the hydrogen addition to argon increases melting rate and melting efficiency of the arc, but the increase is much smaller than in TIG welding. Since hydrogen is a reducing gas, the weld surface produced by hydrogen addition to argon is in both cases very clean and without oxides.

Výtah / abstraktní
Zpráva pojednává o účincích vodíku v argonu jako ochranné atmosféře při svařování elektrickým obloukem austenitických antikorózních ocelí. Studia byla uskutečněna jak v metodě TIG(Tungsten Inert Gas), tak  MIG (Metal Inert Gas). V obou případech s různým množstvím přísady vodíku k argon ochranné atmosféře, t.j, 0.5, 1.0, 5.0, 10 a 20%. Studia ukázala že vodík přidáný do argonu změní statickou charakteristiku svařovacího oblouku. Vodík přidaný do  argonu zvyšuje výkon oblouku a následkem toho množství odtaveného materiálu. V TIG svařování 10% přidání vodíku do argonu zvyšuje kvantitu (množství) roztavení zákl. kovu čtyřikrát. Vodíkové přidání zkrátka zvyšuje tepelný poměr a účinnost tavení svařovacího oblouku. Proces při TIG svařování se směsí vodíku a argon je velmi dobrý. Také v MIG svařování, vodík přidávaný do argonu zvyšuje rychlost tavení a tavící účinnost oblouku, ale zvýšení je o moc menší než v TIGu. Poněvadž vodík je redukční plyn, povrch sváru provedeného vodíkem přidáným do argonu je v obojích případech velmi čistý a bez oxidace.

Já bych ještě dodal, že směs vodíku s argonem je vhodná nejen pro svařování austenit. ocelí, ale všech slitin s obsahem mědi a niklu a i čisté mědi. Nevhodné pro svařování titanu, hliníku, hořčíku ap.

Editoval Frank (25-11-2008 16:32:20)

Tak složení plynu máš admine tady http://uloz.to/988063/skenovat0003.jpg , ale zas je to linde tak nevim .

Admine ten čas mám v šuplíku , ale scaner jan na A4 tak to ti ho moc nepošlu

Editoval cipisek32 (27-11-2008 16:23:11)

Pro MAG svařování běžných nerezových ocelí a to určitě bude tento případ, je lépe používat Ar+2-3% CO2 než směsi s O2. Lepší svařitelnost, ovladatelnost v polohách, vzhled svaru.

Pokud by ale koupil trubičkový drát, pro běžnou nerez typu 18/8 je to Böhler EAS 2 FD, pro hobby zařízení průměr 0,9 mm (kladky a trysky jsou jako na průměr 1,0), tak se používá běžná směs  Argon+CO2 82/18 a dokonce i čisté CO2. Takže pro koho není cívka 12,5 kg hodně a chce svařovat klasickým "domácím plynem", tzn. z hasičáku -) , tak je pro něj možná vhodnější tato varianta, byť je drát dražší, než někde shánět plyn.
 

jirkati napsal(a):

Názvy plynů nejsou důležité, protože stejný plyn se u různých výrobců jmenuje jejich obchodním názvem a nemá žádný vztah k chemickému složení. Jako ochranný plyn se při svařování nerezů doporučuje pro TIG čistý argon, pro  ruční i strojní svařování MIG podle typu základního a přídavného materiálu Ar s 1 nebo 2 % O2.
Argon se 2% H (případně ještě s 1% CO2) byl údajně vyvinutý pro zlepšení vzhledu MIG svárů, ale jen na austenitických materiálech. Použití na feritických nerezech nebo na obyčejných ocelích je kvůli obsahu vodíku nemožné, sváry působením vodíku degradují - zjednodušeně - podléhají vodíkové křehkosti.

Tento drát vede f. CHOBOLA a přemotává ho na cívky d 200 po cca 3 kg. /cena za kg je cca700 kč bez DPH/.

V úterý to tam bude, ale nevím v kolik hodin, asi spíš odpoledne. Pokud se svařuje nerezovým drátem ,a to jak plným nebo trubičkou, měl by být v hořáku teflonový bovden. Je to především proto , aby se nerezový drát neotíral o obyčejné železo, nebot pak mohou vznikat na nerezovém svaru rezavé fleky.

No-na nerez od siadu než HYDROSTAR zkuste HELISTAR HP4, ale pokud máte standartní svářečku stačí i směsný pyn ArCO2. Bude to trochu očouzené, ale to se dá kartáčem lehce napravit. Pokud bude směsný plyn v poměru 98%Ar a 2% CO2 bude výsledek s poměrem cena dostupnost kvalita asi nejlepší. Jinak metodou MAG se moc nedají vařit nerezové materiály , ale jen železné. MIGem už to jde o poznání lépe

Pokud se nepletu, tak je pořád inetrtní a ty necelé 3% CO2 jsou pouze pro stabilizaci oblouku...

To Frank:  Tak se přeci jen pletu   ...mohl bys říct, jak se mění struktura spoje metodou MIG vs. TIG pod Argonem...pokud se tedy  mění (neberu v potas vzhled sváru).
                Ptám se spíše kvůli svárům, kde se jak říkáš metoda MIG/MAG nepouužívá (tady hádám jsi měl na mysli hlavně metodu MIG)...u těch jakostních spojů (nukleární reaktory....) se používá jaká technologie...není to náhodou zmiňované svařování pod tavidlem?

Chudák Weld asi má pěkně zamotanou hlavu....