SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Jak se dá svářet nerez met.MAG? Stačí vyměnit drát a event. i plyn v tzv. Céočku jaké parametry by mělo mít? atd. Díky a těším se na odpovědi co budu moci hned vykouším.
Offline
Zkuste si přečíst toto vlákno: http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=266
Offline
Díky vlákno jsem si přečetl. Ještě bych se zeptal konkrétně mohl bych použít do svařečky MIG/MAG plyn zn. Hydrostar od SIAD? 98 Argon, 2 vodík ? Mohl bych to vyzkoušet ale nemám drát a než začnu investovat tak mě zajímají vaše názory a zk. Mám Alfa in 180 a 320.
Offline
Názvy plynů nejsou důležité, protože stejný plyn se u různých výrobců jmenuje jejich obchodním názvem a nemá žádný vztah k chemickému složení. Jako ochranný plyn se při svařování nerezů doporučuje pro TIG čistý argon, pro ruční i strojní svařování MIG podle typu základního a přídavného materiálu Ar s 1 nebo 2 % O2.
Argon se 2% H (případně ještě s 1% CO2) byl údajně vyvinutý pro zlepšení vzhledu MIG svárů, ale jen na austenitických materiálech. Použití na feritických nerezech nebo na obyčejných ocelích je kvůli obsahu vodíku nemožné, sváry působením vodíku degradují - zjednodušeně - podléhají vodíkové křehkosti.
Offline
už jednou sem to dával adminovy aby to zveřejnil a nic ( njn čas ) tak sem to ještě jednou uploudl . Jsou to plyny pro svařování různými metodami od Linde ( používáme v práci proto mám jen tento leták ) Jestli je zájem nascenuju ještě složení plynů to je u všech firem stejné . http://uloz.to/986851/Snímek.zip
Offline
Weld napsal(a):
Díky vlákno jsem si přečetl. Ještě bych se zeptal konkrétně mohl bych použít do svařečky MIG/MAG plyn zn. Hydrostar od SIAD? 98 Argon, 2 vodík ? Mohl bych to vyzkoušet ale nemám drát a než začnu investovat tak mě zajímají vaše názory a zk. Mám Alfa in 180 a 320.
Docela mne zaujalo toto téma, neboť jsem ohledně tohoto nedávno dostal e-mail z MIT (Material Institute of Technology). Protože mám chvilku času, přeložil jsem to z angl. originálu:
Résumé / Abstract
The paper treats the effect of hydrogen in argon as a shielding gas in arc welding of austenitic stainless steel. The studies were carried out in TIG (Tungsten Inert Gas) welding with a non-consumable electrode and MIG (Metal Inert Gas) welding with a consumable electrode, in both cases with different volume additions of hydrogen to the argon shielding gas, i.e., 0.5, 1.0, 5.0, 10 and 20%. The studies showed that hydrogen addition to argon changes the static characteristic of the welding arc. The hydrogen addition to argon increases arc power and, consequently, the quantity of the material melted. In TIG welding a 10% addition of hydrogen to argon increases the quantity of the parent metal melted by four times. The hydrogen addition increases thermal and melting efficiencies of the welding arc too. The process stability in TIG welding in the mixture of hydrogen and argon is very good. Also in MIG welding, the hydrogen addition to argon increases melting rate and melting efficiency of the arc, but the increase is much smaller than in TIG welding. Since hydrogen is a reducing gas, the weld surface produced by hydrogen addition to argon is in both cases very clean and without oxides.
Výtah / abstraktní
Zpráva pojednává o účincích vodíku v argonu jako ochranné atmosféře při svařování elektrickým obloukem austenitických antikorózních ocelí. Studia byla uskutečněna jak v metodě TIG(Tungsten Inert Gas), tak MIG (Metal Inert Gas). V obou případech s různým množstvím přísady vodíku k argon ochranné atmosféře, t.j, 0.5, 1.0, 5.0, 10 a 20%. Studia ukázala že vodík přidáný do argonu změní statickou charakteristiku svařovacího oblouku. Vodík přidaný do argonu zvyšuje výkon oblouku a následkem toho množství odtaveného materiálu. V TIG svařování 10% přidání vodíku do argonu zvyšuje kvantitu (množství) roztavení zákl. kovu čtyřikrát. Vodíkové přidání zkrátka zvyšuje tepelný poměr a účinnost tavení svařovacího oblouku. Proces při TIG svařování se směsí vodíku a argon je velmi dobrý. Také v MIG svařování, vodík přidávaný do argonu zvyšuje rychlost tavení a tavící účinnost oblouku, ale zvýšení je o moc menší než v TIGu. Poněvadž vodík je redukční plyn, povrch sváru provedeného vodíkem přidáným do argonu je v obojích případech velmi čistý a bez oxidace.
Já bych ještě dodal, že směs vodíku s argonem je vhodná nejen pro svařování austenit. ocelí, ale všech slitin s obsahem mědi a niklu a i čisté mědi. Nevhodné pro svařování titanu, hliníku, hořčíku ap.
Editoval Frank (25-11-2008 16:32:20)
Offline
Cipisek32, na ty plyny jsem nezapoměl. Jen trpělivě sbírám přesné složení těch plynů a pak to vydám. Chci, aby to bylo univerzální a aby alespoň u nejpoužívanějších plynů bylo i chemické složení. Názvy jako corgon, cronigon, varigon, apod. jsou jen obchodní a nic neříkající názvy. Jiné firmy mají zase své progeny, misony, stargony a celou řadu dalších obchodní označení. Pokud uvedu i složení jednotlivých plynů, může se kdokoliv podívat, že třeba corgon 18 a progen 18 jsou stejné plyny (Ar+82%CO2) a jsou vhodné pro MAG svařování, apod. Ovšem ten čas hraje také svou roli. To nepopírám.
Offline
Tak složení plynu máš admine tady http://uloz.to/988063/skenovat0003.jpg , ale zas je to linde tak nevim .
Offline
Jo, to je paráda. Jestli má někdo i jiné plyny (od jiného dodavatele), tak sem s tím. Mohla by z toho být hezká srovnávací tabulka, protože vyznat se v těch "skvělých" obchodních názvech není nic jednoduchého.
A cipisku32, kde mám ten čas? Ten mi nepošleš? Potřeboval bych tak čtvrt roku volnýho času (něco si schovám, na pozdějc)
Offline
Admine ten čas mám v šuplíku , ale scaner jan na A4 tak to ti ho moc nepošlu
Editoval cipisek32 (27-11-2008 16:23:11)
Offline
Chtěl bych se ujistit-na Mag svařování obyčejného černého železa a nerezu mohu použít směs plynu Ar 98%a 2%O2, je nutné na nerez použít teflonový bovden? Převážně pracuji s obyč. železem, ale občas musím s nerezem,tento způsob by mi vyhovoval. A jak je to s nerezovým drátem pro tuto směs ,vyrábí se v menším provedení -třeba 1-2 kg ? Děkuji za info.
Offline
Pro MAG svařování běžných nerezových ocelí a to určitě bude tento případ, je lépe používat Ar+2-3% CO2 než směsi s O2. Lepší svařitelnost, ovladatelnost v polohách, vzhled svaru.
Pokud by ale koupil trubičkový drát, pro běžnou nerez typu 18/8 je to Böhler EAS 2 FD, pro hobby zařízení průměr 0,9 mm (kladky a trysky jsou jako na průměr 1,0), tak se používá běžná směs Argon+CO2 82/18 a dokonce i čisté CO2. Takže pro koho není cívka 12,5 kg hodně a chce svařovat klasickým "domácím plynem", tzn. z hasičáku -) , tak je pro něj možná vhodnější tato varianta, byť je drát dražší, než někde shánět plyn.
jirkati napsal(a):
Názvy plynů nejsou důležité, protože stejný plyn se u různých výrobců jmenuje jejich obchodním názvem a nemá žádný vztah k chemickému složení. Jako ochranný plyn se při svařování nerezů doporučuje pro TIG čistý argon, pro ruční i strojní svařování MIG podle typu základního a přídavného materiálu Ar s 1 nebo 2 % O2.
Argon se 2% H (případně ještě s 1% CO2) byl údajně vyvinutý pro zlepšení vzhledu MIG svárů, ale jen na austenitických materiálech. Použití na feritických nerezech nebo na obyčejných ocelích je kvůli obsahu vodíku nemožné, sváry působením vodíku degradují - zjednodušeně - podléhají vodíkové křehkosti.
Offline
JardaK napsal(a):
Pro MAG svařování běžných nerezových ocelí a to určitě bude tento případ, je lépe používat Ar+2-3% CO2 než směsi s O2. Lepší svařitelnost, ovladatelnost v polohách, vzhled svaru.
Pokud by ale koupil trubičkový drát, pro běžnou nerez typu 18/8 je to Böhler EAS 2 FD, pro hobby zařízení průměr 0,9 mm (kladky a trysky jsou jako na průměr 1,0), tak se používá běžná směs Argon+CO2 82/18 a dokonce i čisté CO2. Takže pro koho není cívka 12,5 kg hodně a chce svařovat klasickým "domácím plynem", tzn. z hasičáku -) , tak je pro něj možná vhodnější tato varianta, byť je drát dražší, než někde shánět plyn.
jirkati napsal(a):
Názvy plynů nejsou důležité, protože stejný plyn se u různých výrobců jmenuje jejich obchodním názvem a nemá žádný vztah k chemickému složení. Jako ochranný plyn se při svařování nerezů doporučuje pro TIG čistý argon, pro ruční i strojní svařování MIG podle typu základního a přídavného materiálu Ar s 1 nebo 2 % O2.
Argon se 2% H (případně ještě s 1% CO2) byl údajně vyvinutý pro zlepšení vzhledu MIG svárů, ale jen na austenitických materiálech. Použití na feritických nerezech nebo na obyčejných ocelích je kvůli obsahu vodíku nemožné, sváry působením vodíku degradují - zjednodušeně - podléhají vodíkové křehkosti.
Dobry den kde je možne ten trubičkovy drat na nerez obědnat?
Offline
Tento drát vede f. CHOBOLA a přemotává ho na cívky d 200 po cca 3 kg. /cena za kg je cca700 kč bez DPH/.
Offline
To ZDENÁL: V úterý se zastavím u Choboly, tak sem zvědav, jak to vaří. A hádám, že když bych chtěl ze dvě kila, tak to bude zase stejným
způsobem. Pokud výsledek bude víc než dobrý, tak dát i 1800 za dvě kila je v pohodě..přeci jen s tím člověk každý den nevaří.
Editoval Discovera (31-01-2010 19:58:29)
Offline
V úterý to tam bude, ale nevím v kolik hodin, asi spíš odpoledne. Pokud se svařuje nerezovým drátem ,a to jak plným nebo trubičkou, měl by být v hořáku teflonový bovden. Je to především proto , aby se nerezový drát neotíral o obyčejné železo, nebot pak mohou vznikat na nerezovém svaru rezavé fleky.
Offline
S tím bovdenem je mi to jasné...spíš bude lepší koupit druhý hořák než to pořád předělávat a nejen k vůli nerezu. Ale jsem zvědavý c na to řekne AL kladka 1mm ...lepší bude zakoupit kladku na ocel. drát 1mm...přestavba není zrovna nejlevnější
Offline
No-na nerez od siadu než HYDROSTAR zkuste HELISTAR HP4, ale pokud máte standartní svářečku stačí i směsný pyn ArCO2. Bude to trochu očouzené, ale to se dá kartáčem lehce napravit. Pokud bude směsný plyn v poměru 98%Ar a 2% CO2 bude výsledek s poměrem cena dostupnost kvalita asi nejlepší. Jinak metodou MAG se moc nedají vařit nerezové materiály , ale jen železné. MIGem už to jde o poznání lépe
Offline
Při svařování nerezi MIGem jsem používal cronigon (Ar+2,5%CO2), sváry dobré, ale o co mi jde?
CO2 je aktivní plyn, nemělo by se při použití cronigonu jednat o metodu MAG, nebo se stává plyn aktivním až od určitého množství CO2 ve směsi?
Offline
Discovera napsal(a):
Pokud se nepletu, tak je pořád inetrtní a ty necelé 3% CO2 jsou pouze pro stabilizaci oblouku...
Ten aktivní plyn je dodáván kvůli teplu. Buď čistý 02, nebo CO2. Reakcí kyslíku s kovem se dramaticky zvyšuje teplota oblouku, snižuje se rozstřik a zvyšuje průvar. Nevýhodou je, že část kovu a legujících prvků shoří a vyloučí se v podobě nečistot na povrchu sváru. Rovněž se mírně změní složení svar. kovu, což ve většině případů nevadí.
Jsou však sváry, kde se MIG/MAG metoda ke svařování nesmí použít. Jde o velmi jakostní spoje pro nukleární reaktory, vodíkové hospodářství, rafinérie ropy ap.
Jinak ten směsný plyn Ar + 02, nebo CO2 inertní není. Avšak např, zde v USA se používá pro svařování touto metodou označení pouze MIG. V Evropě se to vyjadřuje přesněji. Čistý argon, nebo jiný čistý inertní plyn MIG, směs s aktivmím plynem MAG.
Offline
To Frank: Tak se přeci jen pletu ...mohl bys říct, jak se mění struktura spoje metodou MIG vs. TIG pod Argonem...pokud se tedy mění (neberu v potas vzhled sváru).
Ptám se spíše kvůli svárům, kde se jak říkáš metoda MIG/MAG nepouužívá (tady hádám jsi měl na mysli hlavně metodu MIG)...u těch jakostních spojů (nukleární reaktory....) se používá jaká technologie...není to náhodou zmiňované svařování pod tavidlem?
Offline
To Discovera:
Měl jsem na mysli metodu MIG i MAG. MIG, v případě svařování ocelí pod čistým Ar, nezaručuje dostatek tepla a spoj je "studený", oblouk nestabilní a svár pevnostně i vzhledově nevyhovující. Některé materiály zase nelze svařovat MAG metodou, která zmíněný problém řeší dodáním kyslíku do ochr. plynu, který reaguje s kovem a zvýší teplotu oblouku. Jak už jsem napsal výše, důvod je, že materiál částečně změní složení, mj. tím, že z něho vyhoří reakcí s kyslíkem část legujících prvků. Taktéž teploty oblouku při svařování MAG metodou, jsou vyšší než u TIG a MMA. Tím je vyšší předpoklad pro odpaření legur a vznik intermetalických reakcí kovů, kdy vznikají křehké složky a nastane určitá degradace svarového kovu. U běžných uhlíkových ocelí toto nevadí a výhodou této metody je vysoká produktivita. Některé materiály, jako např. oceli typu F91 (P91), F92 (P92) ap. jsou však na toto citlivé. Takže není doporučeno tyto oceli svařovat MAG metodou. Kvalitních svárů lze u těchto materiálů dosáhnout pouze za dodržení speciálních podmínek při svařování TIG, MMA, nebo SAW. (svařování pod tavidlem). Částečně v některých případech by to řešilo FCAW, tj. trubičkovým drátem. Ale v případě těchto ocelí ani toto není nejlepší řešení. Tolik krátce. Podrobnosti by byly nad rámec této diskuse.
Offline
Chudák Weld asi má pěkně zamotanou hlavu....
Offline
1.4301 (X5CrNi18-10) dle EN 10217-7 nerez: svarim tohle co2 a dratem ocel 12,51?
Offline