SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zajímavá ochrana výkonových polovodičových prvků
V mém případě tyristorů, ale lze použít u jakýchkoliv polovodičů
Pří opravě šestifázového plně řízeného tyristorového koncového stupně s reverzací výstupního napětí měniče ( v dnešní mluvě se říká AC/DC (Já v těch anglickejch výrazech mám občas hokej a tak jsem to popsal česky co to umí )) byla použita v zařízená tato ochrana proti provozování měniče při porušení pojistek ve výkonové části měniče.
Ochrana je natolik jednoduchá a účinná , že může být využitelná i v jiném obdobně drahém zařízení . Proto jsem se rozhodl nabídnout Vám provedení ochrany. K tomu si dovoluji přidat kontrolu funkce tohoto obvodu pomocí výpočtu bezporuchového a poruchového stavu a taky stavu možného extrémního zatížení ochranného obvodu .
( tak trochu jako odpověď ne #98 viz: v : https://www.svarforum.cz/forum/viewtopi … 30#p116530 ,,,,, Dokonce v tomto případě neplatila ani ta teze o 100 E, ale mnohonásobně více ...)
Doufám , že to nebudete brát jako pobídku ke slovním potyčkám, jak to dělají někde jinde. Ale , že to budete brát jako projev toho , že jsem na tomto fóru něco víc jak rok a , že jsem si za tu dobu přečetl něco o tyristorových měničích , jak jste doporučoval .
A občas taky nějaký ten měnič i když je předpotopní ---spravil .
A taky že v těch tyristorech a jejich obvodech se dají nalézt zajímavé věcí . ( Taky jsem tam našel elegantní aplikaci pro transformaci signálu pomocí modulace ŠIM s informací o výstupním proudu z obvodu na vysokém potenciálu a to do regulátoru s potenciálem +/- 15V a pak jeho demodulací a použíti ve zpětné vazbě regulátoru .) ( Nebo obvody hlídání sledu fází --opět jeden LM324 a je vše vyřešeno ...)
; ; ;
Editoval JaroslavPavel (28-08-2021 09:22:07)
Offline
Taky už mám Vámi doporučenou literaturu (#89 ) od E. Kottek: Československé radiové a televizní přijímače , ale taky od Huberta Meluzina: Radiotechniku . ... trvalo mi to pouze rok a něco...
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 03#p116503
Editoval JaroslavPavel (27-10-2018 08:46:10)
Offline
Sumarizace poruch je dobrý nápad. Na nákresu - dvě anodové skupiny a odběr ještě před P4 až P6, to je jako v kartografii k oklamání nepřítele?
Offline
Pane pt.kbely, dopustil jsem se chyby při kreslení schematu .
Opravil jsem schema a Vám se omlouvám . Fungovala by tak pouze polovina obvodu.
Díky .
Offline
Obvod uvedený v příspěvku #334 lze řešit ještě dalšími způsoby.
já zde uvedu úpravy využívající Theveninovy věty a následný výpočet proudu optočlenem při poruše jedné z pojistek.
; ;;;
V posledním obrázku jsou vyobrazeny vlastnosti náhradního zdroje , který jsem získal přepočtem.
Je patrné , že se jedná o zdroj konstantního proudu a jeho zkratový proud a proud v pracovním bodě se od sebe nepatrně liší .
Toto zjištění je podstatné proto, že si mohu dovolit tvrdit, že i při jiné kombinaci poruch pojistek nebude překročen dovolený pracovní proud optočlenu a tento obvod bude spolehlivě pracovat.
;; ;
Editoval JaroslavPavel (28-10-2018 11:18:49)
Offline
Nejen svářečky mají regulaci :
Ukázka regulátoru 7 kW s reverzací výstupního napětí ..u svářeček se tomuto říká AC/DC
Regulátor má několik úrovní zpětných vazeb
( kontroluje požadované otáčky , kontroluje dovolený max proud , kontroluje pokles proudu buzením motoru a mění parametry regulace celého regulátoru , kontroluje oteplení polovodičů, přítomnost měřících čidel , kontrola sledu fází napájecí sítě , kontrola zrychlení setrvačných hmot stroje a jejich řízení ,kontrola brzdění a rekuperace energie zpět do sítě , a další drobné technické vymoženosti Německé konstrukce ve službách Maďarské výroby stroje .)
Umělo by to i svařovat , výkonové stupně jsou galvanicky spojené se sítí , takže by s tím bez úpravy tohoto nedostatku svařovat nešlo .
; ;;
;;;
;
Jo a abych potěšil znalce , tak kolega zvládl výpis pamětí z programátoru toho NC stroje a již je taky naklonoval ...
Takže zdá se , že tyto mašinky přežijí rok 2xxx
Co myslíte půjde naklonovat Altera z tokové TP 1500 ????
Editoval JaroslavPavel (08-11-2018 20:00:02)
Offline
Malá příruční elektrárna pouhých 30kW (o pár kilometrů vedle je trochu větší 300kW a taky jsme se seznámili.)
Taky někdy nefungují takové stroje .
Snad mi někdo říkal o tom , že na tomto fóru je pán co se provozem elektrárny profesně živil ...myslíte , že tady na fóru ještě působí , a známe se? Nebo můžeme se seznámit?
Není to proti pravidlům tohoto fóra? zkusíme to zasynchronizovat nebo sfázovat ? ....
;;;
;;;
Editoval JaroslavPavel (08-11-2018 20:20:37)
Offline
Offline
To je opravdu přepychový stroj a vypadá jako by nebyl používán ...jen nepatrně zaprášený .
A spouští se to obyčejným startérem ..
Editoval JaroslavPavel (09-11-2018 20:08:46)
Offline
A ono to má naběháno nevím kolik ... dokonce foceno za běhu xD
Startérem se startuje i 900kVA
Offline
Měli jsme na starosti stroj 750 kW a ten se startoval 20 atm tlakem z lahví . Velikost jedné lahve cca 2m a průměr 30 cm
Udělali jsme 3 starty a pokud mašina nenaskočila tak klesl tak natolik , že to nehnulo s motorem a byli jsme namydlení.
Ten generátor měl lodní motor asi tak o velikosti "Sergeja"
Startovat tento záložní zdroj byl horor . Pokud nešlo o zkušební start .
Editoval JaroslavPavel (11-11-2018 08:33:54)
Offline
Bourač akorát likvidoval 400kVA startovaný vzduchem . Jenže dneska je 800 koní v kdejakym kamionu .
Offline
Offline
Toto zobrazení jsem použil, abych si vyzkoušel jiný způsob poskytnutí obrázku s vyšším rozlišením .
Zde zobrazený koncový stupeň SMA250 bude použit k dalšímu popisu a rozboru funkce stupně využívajícími ke spínání tyristory a to v rozsahu kmitočtu 400 Hz až 4 000 Hz.
Editoval JaroslavPavel (19-11-2018 19:52:40)
Offline
Po ročním nepravidelném studiu práce výkonového stupně řízeného tyristory (přesněji za rok a tři měsíce ) a opravení již více jak deseti strojů SMA 250 mohu konečně taky dát odpověď i na část příspěvku #80
pro snazší nalezení a připomenutí si obsahu #80 dávám odkaz https://www.svarforum.cz/forum/viewtopi … 74#p116474
a může se tedy vyjasnit a upřesnit můj amatérský vztah k elektrotechnice .
Je pravda, že jsem z jiného oboru, ale něco jsem si o elektronice už stihl přečíst .
Taky je to i přijetí rady od autora příspěvku # 98 Detail příspěvku na :
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopi … 33#p116533
Tímto bych chtěl navázat na vlastní příspěvky #317 ze dne 24/7 a 25/7/2018 a pokračovat v popisu a rozboru koncového stupně stroje SMA 250 .
Pro činnost koncového stupně potřebuji mimo jiné napájecí zdroj a v tomto případě to musí být tvrdý ( napěťový ) zdroj . Tomuto jsem se věnoval v příspěvku #327 a také v #333 , kde jsou uvedeny i vlastnosti zdroje získané ze simulace chování zdroje .
Takže mohu pokračovat v popisu topologie a funkce koncového stupně .
Znalost funkce koncového stupně pak zase umožní lepší orientaci v popisu řídící jednotky, složené z (VCO) napětím řízeného oscilátoru , PI regulátoru a dalších tam potřebných obvodů .
VCO - napětím řízený oscilátor má zvláštní vlastnost , jeho výstupní kmitočet je po částech lineární funkcí s charakteristikou s jedním zlomem a dohromady má jeho přenosová funkce tvar logaritmické křivky po částech tvořené lineárními úseky.
Ve stavu bez zátěže - naprázdno pracuje na kmitočtu cca 400Hz a ve stavu zátíženém pak svůj kmitočet změní na desetinásobek původního tedy do oblasti 3000 až 4000 Hz
Změnou kmitočtu mezi 3000 až 4000 Hz se pak provádí regulace výkonu stroje ( tedy výstupního proudu )
PI – regulátor má v tomto případě za úkol provést úpravu zatěžovací ( výstupní ) charakteristiky do tvaru obvyklého pro zdroj konstantního proudu .
Jeho vlastnosti pak určují budoucí kvalitu svářecího stroje s tím , že je vhodné podívat se , jak tehdejší konstruktéři takovýchto strojů řešili funkci ANTISTICK a
HOTSTART a zda jsou v tom to stroji použity .
Editoval JaroslavPavel (19-11-2018 21:33:12)
Offline
Nyní tedy už k věci:
Nejdůležitějším a nejdražším na každém stroji je koncový stupeň. Tento koncový stupeň se vyznačuje tím , že využívá primárního vinutí transformátoru s vhodným kondenzátorem zapojeným v serii k vypínání spínacího prvku – tyristoru.
A pro zvýšení výkonu a zajištění demagnetizace jádra transformátoru je v koncovém stupni použit shodný stupeň s tím , že je zapojen tak , aby v případě sepnutí II: stupně tekl proud vinutím transformátoru opačným směrem než tekl proud při sepnutí I:stupně .
Pro případ řízení I. a II. spínacího stupně osazeného tyristory Ty1 a Ty2 nižší rychlostí spínání neboli nižším kmitočtem než je rezonanční kmitočet výstupního transformátoru , docházelo by k vypínání proudu před průchodem nulou a energie jsoucí v magnetickém poli transformátoru by pak indukovala přídavné napětí působící na tyristor ve snaze udržet přes něj tekoucí proud na původní hodnotě .
Tak uzavření proudového okruhu pro toto napětí (indukované ) jsou v zapojení použity diody D1 a D2 , které v okamžiku zavření tyristoru převezmou od působícího indukovaného napětí proud a uzavřou jej přes příslušnou část zdroje .
Tím se jednak energie magnetického pole neúčastní namáhaní tyristoru v závěrném směru , ale taky se zvýší účinnost zařízení , pročež se neplýtvá energií zdroje .
V každém výkonovém stupni , kde tečou velké proudy a hromadí se energie v elektrickém nebo magnetickém poli vznikají při zapínání a vypínání prvků přepětí
a nárazové proudy .V našem případě přepětí vzniklá v koncovém stupni mají za úkol odstranit nebo snížit RC členy připojené paralelně k tyristorům a diodám .
Mým cílem nyní bude prokázat výše uvedená tvrzení o tom , že vinutí transformátoru po dobu sepnutí tyristoru tvoří rezonanční obvod a tento rezonanční obvod že je zodpovědný za to , že prvek –tyristor , který sice spíná stejnosměrné napětí a proud je zavřen i když z jeho charakteristik je jasné, že takový prvek nelze již vypnout .
Toto provedu v těchto krocích krocích:
1) Použiji snímky již ukončené simulace náhradního obvodu
2) Předložím Vám živou simulaci , kterou si stáhnete na svůj počítač ,náhradního obvodu odpovídajícího našemu koncovému stupni a každý si vyzkoušíte jak se generují signály v
takovýchto zařízeních.
3) Popisem obvodu koncového stupně Kirchhoffovými zákony a srovnání výsledků se simulací a s praktickými zkušenostmi z práce s tímto strojem.
Editoval JaroslavPavel (19-11-2018 21:42:40)
Offline
JaroslavPavel napsal(a):
Úprava je sice riskantní úkol,
jj nejlepší je splést se hned v prvním levelu a přijít na to až na konci
Tyto přepínače je jedna z mála elektronických součástek na které si troufnu i já.
Offline
Snímky ukončené simulace náhradního obvodu koncového stupně svářecího zdroje SMA 250
Simulace zobrazuje princip vypínání tyristoru pracujícího ve stejnosměrném okruhu vybaveného akumulačními prvky -indukčností a kapacitou , jež způsobí rezonanční jevy v sériovém okruhu stroje . Odpor R1 je přepočtený odpor oblouku , který má za úkol spotřebovávat energii svařovacího proudu tak jak se ve skutečnosti děje .
Hodnotu přepočteného odporu předkládám k věření , ( V případě zájmu nebo nedůvěry v tento postup uvedu přepočtení odporu ze sekundáru trafa na primár v celém vyhotovení )
Popis jednotlivých snímků bude uveden za snímky po přepsání z rukopisu .
Obr.:1
Obr.:1 Zde je zobrazen náhradní obvod koncového stupně SMA 250, který tvoří zdroj napětí „ zdroj U1“ a napětí 100v a vnitřním odporu R3 = 1 /ohm/ je to tedy tvrdý zdroj napětí )
Dále pak tyristor je zastoupen přepínačem „vyp 2“ , který má za úkol v jedné poloze nabíjet kondenzátor C1= 5 /mikrofaradů F/ a ve druhé poloze zastupuje tyristor ve stavu sepnutém a dochází k vybíjení uvedeného C1 do primárního obvodu transformátoru zastoupeného v tomto schématu indukčností L1
Odpor R1 = 23 /ohmů / je přepočtený odpor oblouku ze sekundární strany transformátoru na stranu primární aby nám mohl reprezentovat svým úbytkem napětí hořící oblouk na elektrodě v kleštinách svářeče .
V simulačním obvodu je zapojen taky ampérmetr na měření proudu v okruhu a je označen „amp“ . Také je zde připojen voltmetr a to měřícím bodem u něhož je číslo 0V .
Další voltmetry mají označení TP a jsou u nich napsány hodnoty napětí ( Při simulaci se tyto hodnoty mění -průběžně )
Náhradní obvod je vybaven ještě dalšími dvěma prvky a to odporem R2 =10M , který slouží pro snímání napětí na rozpojených svorkách tyristoru Ty 1 ( tedy našeho „vyp2“ )
Dalším prvkem je rekuperační dioda D1 , která přebírá vedení proudu v době vypínání tyristoru ( „vyp2“ )
„vyp 3“ je vypínač , který Vám umožní vyřadit z činnosti diodu D1 a tím nastane přepětí na tyristoru ---respektive spínacím prvku .
--- jako pomocný obvod je zde ještě vyp1 „zdrojU2“ o velikosti 50V .
Sepnutím „vyp1“ se přesvědčíme o tom , že jak grafy , tak i měřidla určují správnou polaritu napětí na svorkách indukčnosti L1 a na ampérmetru a taky na odporu R1 .
( Jinak by obrázky a hlavně děje na sebe nenavazovaly )
Při simulaci tyto prvky nepoužíváme , slouží jenom pro počáteční kontrolu polarity napětí a proudu na prvcích simulačního okruhu.)
Jak budete simulaci provádět?
Pokud mám nainstalovaný v prohlížeči program www.falstad.com ( nebo si kliknete na odkaz 1),2) nebo 3) uvedený k této simulaci )
1) http://tinyurl.com/y7yez685
2) http://tinyurl.com/y79xt8zk
3) http://tinyurl.com/ybrvhbdd
a v něm je tento obvod , pak ve vašem obrázku budete kromě schématu mít ve spodní části běžící základnu jednotlivých zobrazovačů křivek .
Aby se Vám ty křivky začaly zobrazovat , tak šipkou ovládanou myší a jejím levým myším tlačítkem najedete nad střed vypínače „vyp2“ a pod šedivou spojkou ve vypínači a klikněte myší.
Následovat bude to , že se přepne šedá část vypínače z horní polohy do spodní polohy a po jednotlivých vodičích bude vidět barevné kuličky (elektrony ) jak běhají nalevo a nazpět a začne se Vám vykreslovat v rastru označeném INDUKTOR žlutá křivka , po odběhnutí ½ té žluté části sinusovky opět kliknete nad tím „vyp 2“ a on se přepne ze spodní polohy do horní polohy .
Toto klikání budete opakovat rychlostí 1 klik za cca 1- 2 sec a budou se vám vykreslovat křivky , které Vám nyní předkládám vyfocené ze simulace na mém počítači.
Obr.: 2 až Obr.: 11
Obr.:2
Obr.: 2
------------ v levé části snímku s nápisem rezistor 10M a pod ním na ose vidíme zelené a žluté obdélníčky o velikosti cca 0,5 cm . To je zobrazeno napájecí napětí zdroje „zdroj U1“ tedy 100V .
Měřítko obrázku si nastavuje graf sám a to podle velikosti nejvyššího napětí, které má zobrazit. Nám se do tohoto signálu přifařila nějaká napěťová špička a tedy 100V je pak zobrazeno o velikosti 0,5 cm.
------------v prostřední části snímku vidíme žluté půlvlny sinusovky končící těsně za nulovou hodnotou nebo za ní . ( to je podle toho jak se mi dařilo trefit spínání přepínačem „vyp2“ )
třetí kladná půlvlna pak již pokračuje i do záporných hodnot a zpět do kladných …. To proto, že jsem nyní šel ovládat zastavení běhu programu tlačítkem RUN/STOP a než se tak stalo ,
tak se vygenerovala tato část sinusovky s exponenciálním klesáním amplitudy .
----------třetí část obrazu vpravo je v oblasti rezistor 23ohm
A je převážně zelené barvy –což je napětí na tomto rezistoru , nahrazujícím oblouk stroje .
Poznámka:
Ve žluté části ( induktor ) je v první kladné půlvlně vidět měřící svislá čára , posunutá do vrcholu sinusovky a nad tou čarou je hodnota proudu a napětí ( z pohledu úhlů je zde právě 90° ( stupňů) tedy (Pí /2 )
Tuto měřící lištu ( čáru ) si můžeme po grafu posouvat podél celé obrazovky a šipkou určujeme , zda se měří žlutá křivka –proud nebo zelená křivka ( napětí )
Obr.:3
Obr.: 3
Zde je provedeno měření ve střední oblasti tedy na indulktoru a to v době kdy proud je nulový a vidíme zde , že napětí na induktoru má -104V
-------------porvní půlvlna vypnuta spínačem v době kdy proud klesl na nulu a reverzní napětí na spínači je -104 V , tedy tyristor spolehlivě vypne po odeznění zotavovací doby
-------------druhá kladná půlvlna ukazuje průběh proudu , takový, kdy byl spínač vypnut až po průchodu proudu nulou
-------------třetí , čtvrtá a pátá půlvny jsou bez přerušení vypnutím vypínačem a to proto že jsem opět zastavoval děj tlačítkem RUN/STOP a tedy přestal jsem ovládat spínač „vyp 2“
průběh je opět výrazně exponenciální , klesá na každé další půlvlně.
------------- Svařovací proud reprezentovaný zeleným průběhem na odporu 23 ohmů nepotřebuje komentáře ( hoří tam oblouk ) na skutečným stroji .
Obr.:4
Obr.: 4
V tomto snímku je prováděno měření napětí a proudu na druhé půlvlně proudu induktoru tedy ve střední části obrázku . A je zde naměřeno při proudu nula …..napětí na induktoru – 77V.
Toto napětí ve skutečnosti způsobí vypnutí tyristoru protože došlo k jeho přepólování a tedy přes tyristor neteče žádný proud .
A toto je cílem naší práce abychom se ujistili, že ve stejnosměrném obvodu dojde k poklesu proudu na nulu a taky, že se na prvcích zapojených v tomto okruhu otočí polarita napětí tyristoru .
Obr.:5
Obr.: 5
Opět měření napětí a proudu v době poklesu proudu induktorem nulu .
Napětí se přepólovalo a má hodnotu -78 V a tedy i zde na první půlvlně by došlo k zavření tyristoru i když je v obvodu stejnosměrného proudu .
Obr.:6
Obr.: 6
Měření napětí na tyristoru ( spínači ) v době vypnuté a zapnutí ( první část obrázku as obdélníčky ) ,při zapnutí je na tyristoru 100 V a to díky zapnuté diodě nevznikají zde přepětí .
Vypněte si „vyp3“ v okruhu diody D 1 a budete zde na odporu 10M zobrazovat přepětí , které ohrožují tyristor při práci .
Obr.:7
Obr.: 7
Podařilo se negenerovat přepětí a zvětšil se nám obrázek měření napětí na tyristoru
-----ve druhé části je velmi pěkně vidět posunutí mezi proudem a napětím na induktoru a tedy je pak jasné , že nám induktor vyrobí opačné napětí pro tyristor a ten se musí vypnout.
Obr.:8
Obr.: 8
nepotřebuje komentář
Obr.:9
Obr.: 9
nepotřebuje komentář
Obr.:10
Obr.: 10
Schéma a pod ním zmenšené obrázky tlumených kmitů indukčnosti způsobené působením oblouku stroje . Toto je proto, že zůstal zapnutý vyp2( tyristor ) ať už vadou nebo z jiného důvodu
Obr.:11
Obr.: 11
Průběhy z Obr.10 jsou zvětšeny a je vidět posunutí proudu a napětí na induktoru , ale hlavně je zde vyobrazeno jak klesá amplituda sinusovky proudu ( žlutá stopa ), a to exponenciálně .
Je tedy vidět jak oblouk - odpor 23 ohmů spotřebovává energii nahromaděnou v kondenzátoru .
Obr.:12
Obr.: 12
Tentýž obrázek kmitů a navíc je v něm vidět modrá čára , kterou si můžete po uchopení myší zvětšovat obrázky křivek a to tak , že čáru posunete nahoru směrem ke schématu ,
zobrazuje se Vám tam značka jako v Excelu při změně šířky řádku nebo sloupce.
Tímto jsou statické obrázky vyčerpány a nyní můžete přejít k simulaci přímo na Vašem počítači a zobrazíte si křivky sami , tak jak byly zobrazeny zde na snímcích .
Editoval JaroslavPavel (21-07-2019 13:08:52)
Offline
SIMULACE
Po stažení funkčních odkazů 1) nebo 2) nebo 3) můžete rovnou myší klikat na přepínač představující tyristor ..označen vyp2 a začnou se Vám zobrazovat průběhy simulace.
Ve schématu na odkazu 2) a 3) není přepínbač označen , ale na schematu 1) označen je .
Pro ty z Vás , kdo nebudou chtít čekat na popis snímků zde uvedu odkazy na program a odkazy na hotové simulace , které po nahrání do programu FALSTAD se spustí a sami si tak budete moci provádět simulace , které jsou v předchozích snímcích zobrazeny.
http://falstad.com/circuit/ když použijete tento tak si nastavte Full screen --plnou obrazovku
1) http://tinyurl.com/y7yez685
2) http://tinyurl.com/y79xt8zk
3) http://tinyurl.com/ybrvhbdd
Zde je simulační program FALSTAD , který si můžete stáhnout samostatně a do něj pak přes Rozbalovací seznam FILE natáhnout již zkreslené schema k simulaci .
Nebo si můžete v původním Falstadu schema nakreslit sami a dodat do něj hodnoty.
Poznámka Tyristor ve Falstadu nefunguje , tak jsem místo něj použil rovnou přepínač nebo vypínač . Ty fungují oba .
Další odkazy fungují přímo , takže po kliknutí na odkaz 1) 2) 3) se vám otevře rovnou schema a je připravené k animaci a simulaci , takže stačí pak šípkou myši najet nad přepínač a klikat a když chcete vypnout vypínač , tak zase myší tak cca 2mm od vypínače a kliknout a vypínač se přepne do druhé polohy než ve které je právě teď .
pokud již program máte spuštěný pak v pravém rohu obrazovky jsou tlačítka pro run ...spustit a stop zastavit program a taky je zde reset , kterým smažete již nakreslené průběhy .
Příjemnou zábavu při simulaci .
Editoval JaroslavPavel (21-07-2019 13:09:15)
Offline
Zde v této části bude proveden popis elektrického obvodu koncového stupně , kdy jeho výsledky by měli potvrdit simulaci popisovanou a zobrazenou v předchozích příspěvcích .
Toto okénko jsem si tudíž obsadil pro vypracování toho příspěvku , aby tak byly ty příspěvky na jednom uceleném místě . Aby sem nikdo nenapsal nějakou svoji reakci a tím se pojednání o vypínání tyristoru v obvodu stejnosměrného proudu roztrhlo .
A zpracuji jej následně .
Editoval JaroslavPavel (21-11-2018 16:55:37)
Offline
Schema popisuje obvody použité v SMA 250-1 pro řízení charakteristik a to jak TIG , tak MMA zdroje.
Autoři navíc ještě oba typy zdrojů pro TIG ( zdroj napětí ) a pro MMA zdroj proudu vyřešili s nastavitelnými vlastnostmi tvrdosti a měkkosti zdroje ...tedy je zde řiditelný vnitřní odpor zdroje proudu a napětí.
Další obrázek předkládá charakteristiky zdroje MMA , respektive řídící charakteristiky pro napětím řízený oscilátor koncového stupně zdroje .
K uvedenému stroji doplním ještě zatěžovací charakteristiku .
Zatím jsou změřeny dva body charakteristiky .
Zajímavé bude , jak širokou bude mít tento stroj pracovní oblast .
Editoval JaroslavPavel (29-06-2019 18:35:25)
Offline
Zde uvádím naměřené zatěžovací charakteristiky stroje SMA 250 , taky jsem v grafu vyznačil pracovní oblast pro sváření elektrodou.
Z důvodů nedostatečného chlazení jsem neprovedl měření na vyšších proudech .
V souvislostí s nastavením tohoto stroje mám dotaz na servisní techniky :
Po odstranění závad jsem provedl nastavení nuly proudového zesilovače při zkratovaném vstupu zesilovače -operáku 1458 .
Nevím zda jsem se nedopustil chyby v seřízení , protože mám velmi malé proudy při nastavení potenciometru v levé krajní poloze .
Zdroj se chová velmi měkce a napětí spadne pod 10V .Toto sice svědčí silné záporné zpětné vazbě , ale z praktického hlediska pro sváření je to divné...nežádoucí .
Neudělal jsem někde chybu při seřizování ?
V poloze pro TIG metodu jde proud také od velmi malých hodnot .
Patří to tak , nebo ne? Nějak mi toto uniklo . Respektive od žádného z výrobců jsem zatím nezískal postup správného nastavení a seřízení zatěžovacích vlastností MMA stroje.
Ty by měli být pro všechny stoje společné.?
Co Vy na to?
Editoval JaroslavPavel (03-07-2019 11:46:33)
Offline
Prosím poraďte,
další stroj SMA 250 jsem dostal až do stavu , kdy připojím 3 x 400 V . Dojde k nabití kondenzátorů po působení soft startu , mašina se rozběhna na kmitočtu cca 500 Hz a vyrábí a dodává na vstupní svorky napětí naprázdno U20 = 49 V. Na štítku má uvedeno že má mít 47 V . Takže toto považuji za napětí v toleranci .
Jakmile však chci zapálit oblouk , okamžitě shoří pojistky ( rychlé ) pro ochranu tyristorů.
není slyšet naběhnutí generátoru na kmitočet 4000 Hz .
Kam umístit případné předřazovací žárovky, aby se dalo něco změřit . Jinak porucha je natolik rychlá, že nelze cokoliv změřit .
Zkoušel jsem proměřit samostatně blok výstupního trafa i s usměňovači , ale nejde to , protože jsem použil napájení ze sítě 24V/50Hz A výsledek byl tristní . Výstupní napětí na výkonovém trafu mám 0,48 V Primární proud je na hodnotě cca 5-7 A.
Taky musím uvést to, že jsem vyměnil cvičně tyristorový blok za nový a rychlý ( italie ) . Na chování se nic nezměnilo.
Dal jsem celou řídící desku Nf z jiného funkčního stroje a taky bez účinku ...tedy chovalo se to stejně .
Došly mi nápady , jak a co přezkoušet , aby to vedlo k nějakému výsledku .
Jak bych měl postupovat podle vašeho názoru?
Díky za váš názory.
Editoval JaroslavPavel (04-07-2019 10:53:55)
Offline
žárovky normálně do přívodu, jenže jestli je to na 400V je nutno ještě dát 2 do série tj 6 kousků xD
Offline
Pokud se s něčím podobným zabýváte častěji, možná by stálo za to koupit 7,5kW topnici a udělat takový jednoduchý stojan z roury s vodou nebo sehnat 3 cca 20ohm laboratorní šoupáky.
Offline